Stalo se: 26. 11. 2019
Jel jsem si dnes ráno odplavat trénink před prací. Děti ve škole, manželka taky. Přijedu na kole na nádraží, hlásí 5 minut zpoždění.
Jel jsem si dnes ráno odplavat trénink před prací. Děti ve škole, manželka taky. Přijedu na kole na nádraží, hlásí 5 minut zpoždění.
Jel jsem včera plavčit hned ráno, odpoledne jsem musel do práce. S hrůzou a mračením sleduju neuvěřitelné množství lidí v hale. Nějaký neohlášený závody pro děti, malý – 25metrový – bazén zabraný úplně a velká padesátka celkem plná. Vlezu do kondiční dráhy s asi pěti lidma. A klika, během chvilky u mě v lajně najednou prázdno.
Když jsem byl ještě u vozmistrů a sloužil vozového elektrikáře, jezdilo čerstvě (a krátce) Pendolino. Volal výpravčí, že je zablokovanej záchod a na něm chlap, kterýmu nejde otevřít a nemůže ven.
Posledně jsem psal, že to tu mám moc rád. Zcela nezpochybnitelnou věcí je fakt, že máme veškeré vymoženosti občanské vybavenosti. Vlak, obchod, pekárnu, hospodu, poštu, hřiště, školku, kostel, hřbitov, řeku, dva rybníky, kanalizaci, vodovod, sběrný dvůr, knihovnu, hasiče i Sokola. A hlavně Obecní úřad!
Tiskem předevčírem proběhla informace, která nás nestaví do příliš dobrého světla. Na první pohled trapná chyba, která se čas od času prostě stane, a nelze ji úplně eliminovat. Potká to i jiné dopravce, nejen ČD. Prostě mašince dojde nafta.
Jak je to možné?
Celý svůj život žiju na vesnici. Miluju to tady. Nedokážu si představit se odsud odstěhovat. Uvažoval jsem nad tím, jak je možné, že je mi tu tak dobře. Kromě genia loci a strategické polohy blízko kolejí mají nezanedbatelný podíl na mé spokojenosti rodinné a klučičí přátelství. Bydlí tady taktéž oba bráchové, jejichž domy jsou zhruba 200 metrů ode mě. K tomu hodně kamarádů a přátel.