Příhoda od manželky
Vezla dcerku na gymnastiku, měla hodinku čas, tak tradá na nákup. Na place předjížděla pána s paní, oba kolem 50 let věku. Byli zrovna u jogurtů, pán tlačil vozejk a ženská se ho – nepříjemným, skřípavým hlasem, asi jako když škrábeš diamantem sklo – ptala:
„Tak mi řekni, co si dáš dneska k večeři!“
Borec, prej hodnej, od pohledu smířlivej chlap, povídá:
„Mám tam ještě salát.“
A ženská, prej okamžitě, jedovatě a zle, vyštěkla:
„Prosimtě! Ten si snad měl včera!“
Manželka to nevydržela a prej se rozesmála, protože jasně cítila, že pokud by náhodou chlap řekl, že si dá jahodovej jogurt, tak ho bába stejně vypeskuje a řekne, že nebude jíst jogurt, když tam má salát od včera.
Pán, když viděl, že se manželka směje, prej smutně pokýval hlavou, na obličeji výraz naprosté smířlivosti a rezignace, a beze slova pokračoval za svou vůdkyní.
Tuze se mi líbilo, jak se má vlastní žena v tomto modelu chování poznala a přiznala si, že podobně zbytečné otázky občas zkouší i na mě…
Jenže! Já nejsem jak ten pán, mám duši bojovníka!
Nedám svou kůži snadno! 😀
„Nedám svou kůži snadno! 😀“
A tak si radši nedám salát… 😉
V Lidlu se dejou věci,prestupuju vedle z busu do busu,dám kafe z vestibulu z automatu..a už bych mohla psát příhody😄😆
😀