Mrtvá Regina

Stalo se: 28. prosince 2017, 14:51

Včera ráno lehnul Žralok, pos*alo se topení. Vyfasoval jsem Regionovu, odjel tři vlaky sem a tam. Dojedu do Chrudimi, přecházím na druhé stanoviště a smrad nafty. Mírnej. Jako když to nasaje topení, prostě jemnej odér.

Prostě člověk zaznamená, že je něco jinak. Stejně jako svoje auto znáš jako vlastní boty, okamžitě registruješ odchylku od normálu. Takovej ten šestej smysl. A nemyslím to jako chlubení.

Nejdřív si říkám – jebat! Ale pak mi to nedalo. Vyndám baterku a jdu ven. Vysokej peron, neohnu se tam, nejde otevřít kryt. Nic nevidím. Sakrapráce, nenechám to jen tak. Seskočim z peronu, z druhý strany nákladní vozy, jdu úzkou uličkou, svítím pod motor a už nadávám jak dlaždič. Po motoru teče nafta, normálně čůrkem.

Sprint do kabiny, chcípnout motor. Oddeklovat podlahu. Nahoře vede tlaková hadice od čerpadla ke vstřikům. Samozřejmě prasklá ve švu. Nafta stříká škvírou ven. Dobrý, no, porucha. Stane se.

Takže nejdřív musím přesunout lidi. Bezpečnost cestujících je na prvním místě.

„Dobrý den, nezlobte se, máme poruchu, teče mi ven nafta. Omlouvám se, budu to okamžitě řešit, snad to vymyslíme co nejlíp.“

Je celkem běžný, že když se to podá lidem takhle a vidí, že se smekám a nejsem líná nádražácká kůže, obejde se situace bez spílání či nadávek.

Telefon se strojmistrem a že mi za jedenáct minut přistane 810ka, která v místě původně měla zůstat. Že mě odtáhne do Pardubic. Pikantní je, že odjezd z Chrudimi je do vcelku slušnýho stoupání. Říkám si, že to ještě bude zajímavý.

Došel jsem ještě za výpravčím, telefon dispečerovi.

Na minutu přesně přiletěla 810ka od Moravan, najela přímo na mě. Ja ji spojil, udělala se brzda, lidi přestoupili a tradá! Fíra u motorku osmsetdesítky strávil jistojistě hromadu času u Forzy na Xboxu, protože ji nepochopitelně rychle rozjel na povolených 80 km/h a bez váhání mě odtáhl do Rosic. Pak se sune úvratí, takže nutná součinnost se mnou, abych dával návěstí, výpravčí vzorně svítili odjezd. Prostě šlo to jak karty.

Celkové zpoždění 21 minut. Já dorazil do Pardubic, tam na mě čekala nová Regionova vystavená z depa. Jen jsem si přeskočil a frčel další vlak podle plánu. Odjížděl jsem jen s minutovým zpožděním. Fíra, co mi ho chystal, přešel na zdechlou Reginu a odsunul ji do depa.

A teď jen resumé. Byl jsem moc rád, že tam ten malej motorek byl k dispozici. Cestující byli rádi též, přijali fail s pochopením. Spolupráce SŽDC, výpravcí, strojmistr, dispečer a já jako fíra – na jedničku!

Nechlubím se, nemám to rád. Je na pytel, že jsme měli sekyru. Ale pro mě osobně bylo důležité, že jsme dokázali minimalizovat dopad poruchy na nezbytné minimum.

Jistě, v ideálním případě bych jezdil bez poruchy se Žralokem jako pán. Svět ovšem ideální není, že? 🙂