Stalo se: neděle, červenec 2016
Jel jsem vlakem plavat. Odjíždím z bazénu, spokojenej. Sednu do vagonu. Vytáhnu čtečku a těším se, že přečtu nějakou knížku. Šikmo přes uličku seděly dvě ženský. Tak 40 let, ne moc atraktivní. Jedna tlustá, druhá ošklivá. Nechtěně jsem vyslechl rozhovor.
„Jsem po roce viděla Marcelu. Víš kterou, od nás?“ povídá ta tlustá.
„Tu ošklivou?“ reaguje šereda.
„Jo! To bys koukala, normálně – neskutečný. Byla na nějaký proměně v Praze, v salonu. Udělali jí líčení, nový vlasy. Má oblečení hezký, sladěný, šperky takový decentní. Byla i na operaci s kozama, má teď neskutečně nádherný trojky, zvedlý. Prostě šmrncbaba.“
„To není možný, kde by na to vzala?!“
„No prej jí propustili z práce, dostala odstupný. Tak ho vrazila do vzhledu. Prej všechno utratila. Prokoukla neskutečně, nemohla jsem ji poznat. Prostě najednou superbaba. A jak mluvila – klidně, přemejšlivě, prostě se to i na sebevědomí projevilo. Má taky chlapa, přijel pro ni autem – nová, bílá oktávka.“
Šereda špatně potlačuje hněv a žlučovitou nenávist:
„To je fakt v prd*li, jaký maj svině vždycky štěstí. Přitom taková tuctovka!“
Chvíle trudomyslného ticha.
„Ten chlap hezkej?“ svitla naděje ošklivce.
„Jo, vypadal normální. Vysokej, docela pohlednej.“
„Tos mi snad ani neměla říkat, tohle. Nepochopim!“
Další ticho.
„Z tej seznamky internetovej, ten chlap, jak jsem s ním měla rande. Ten z Chocně, to mi taky nedopadlo. Přitom to vypadalo nadějně, dělal, že se brzo uvidíme. A pak najednou nebral telefony. Obyčejnej hajzl!“
„Máš recht, chlapi jsou svině!“ ukončila diskuzi tlusťoška.
Četl jsem si, ale cítil jsem, že se dívají mým směrem. Asi cítily, že jsem spokojenej. 😀
Jó, závist je sviňa…… a karma je zdarma…. 😀
To byly toužebný pohledy zadržený prstýnkem 😀