Tuhle glosu jsem psal s odstupem času, abych získal určitý nadhled. Nicméně mám pochybnost, zda bude příběh pochopitelně podaný.
Po sérii nehod, které snad už přestaly, jsem zaznamenal spoustu vyjádření. Často trefných a věcných, ale občas takových, kdy jsem jen nevěřícně kroutil hlavou a na jazyk se mi draly výrazy, které by admin stejně zcenzuroval.
Občas se v práci něco nepovede. Děje se to, podobné situace zkrátka provoz na železnici přináší. V takové chvíli je nutné, aby se člověk z nastalého problému správně poučil.
Minulý týden jsem měl z větší části odpočinkový. Vrchní strojmistr mi vyšel i v nabitém čase dovolených vstříc a vyhodil mi z rozpisu dvoudenní směnu. Tím jsem nečekaně získal nerušených pět dní volna.
Psaním se opravdu bavím. Někdy se mi teda nechce a admin prská, že není nic v zásobníku. Lstivě výpadky tvořivosti svádím na dovolenou, únavu nebo málo drážních témat, která by stála za moje žertovné glosování. Ovšem nejde si nepovšimnout, že se nám v redakčním mailu relativně často objevují pochvalné reakce a také nabídky/žádosti o osobní setkání.
V železniční stanici Medlešice skončila výluka a probíhají tu jen dokončovací práce. Jsou už aktivována nová návěstidla, stará naopak odpojena a budou snesena. Už jsem zmiňoval, že jsem tam v uplynulých dnech zažil několik nestandardních situací a poprosil jsem admina, aby nám dvě ukázkové vystřihnul na památku.
Dnešní psaní bude opětovně ukazovat běžnou železniční situaci. Zažil jsem v posledních týdnech docela dost událostí, které neměly moc společného s klidnými směnami, na které jsem většinou v turnusu zvyklý.
