Nemám to kam dát, tak alespoň sem. I když to tady asi nikdo neocení. Bazén zjevně netáhne tak jako koleje. 😀 Přesto musím konstatovat, že rok 2019 byl z hlediska vody rokem dobrým.
Podařilo se mi po 22 letech, co chodím plavat, udržet solidní výsledkovou docházku. Celkem 331 dní jsem byl ve vodě. Naplaváno celkem 1059 kilometrů. Nejdelší šňůra po sobě, bez jediného přerušení, byla 88 dní bez pauzy.
Výsledek by mohl být i lepší, nebejt nemoci (týden), tři dny nevyšly kvůli práci a zbytek je dovolená, kdy nebyla voda v dohledu.
Je nutno poděkovat…
- V první řadě děkuji paní Hopové, která je velmi hodná, chápavá a neskonale velkorysá. O její dobrotě se možná v budoucnu bude psát v knihách.
- Další poděkování patří matičce dráze za Multisport kartu, s jejíž pomocí šetřím nemalé finanční prostředky.
- Děkuji též přímým nadřízeným, kolegům i výpravčím za občasné vyjití vstříc, aby jemnostpán Hopa mohl o něco dřív zahodit mašinu do šturcu a pelášit ze zaměstnání jak ďas kvůli závislosti na plavču, a stihnout svých 70 minut ve vodě. Vážím si toho!
- Děkuji ovšem i městu Pardubice, které našlo zbytečných sto milionů, aby postavilo a otevřelo novou pětadvacítku, čímž se snížil nátřesk v padesátce a její kondiční lajně. Stejný a možná ještě větší dík si zaslouží úplně všichni zaměstnanci Aquacentra Pardubice, kteří se snaží, aby amaterští sportovci mého kalibru, měli denně úsměv na rtu.
Vím, že to vypadá zvláštně, tahle plavací vášeň. Já si ale nemůžu pomoct. Svojí spokojenost přičítám pravidelné dávce endorfinu z vody.
Jestli to má někdo podobně, jedno jestli při cvičení, běhání, jízdě na kole, budu moc rád, když mi to potvrdíte v komentářích. Ať tu nejsem „na hlavu“ tak sám. 😀
Ilustrační fotka: Gentrit Sylejmani / Unsplash
Ještě drobný dodatek
Je 1. 1. 2020, tohle doplnění píšu s odstupem od původního textu.
S manželkou a dětmi jsme Silvestra prožili na oslavě s kamarády, obě naše děti vydržely na veselici do jedné. Radost a spokojenost, pohodové, příjemné povídání. Jako brutální pijan jsem do sebe v noci lupnul přesně jeden panák rumu Bumbu s kolou z Lidlu. Abych netrhal partu. 🙂
Dneska večer jdu do práce, mám noční. Aquacentrum v Pardubkách má na Nový rok zavřeno. Jinak bylo otevřeno celé svátky, ani jednou jsem nechyběl.
Vzbudil jsem se v 9 ráno s únavou a leností, jak se člověku nechce nic dělat. Měl jsem od Vánoc noční, odpolední, ranní – zcela rozbitý spánkový rytmus. Jsem otrávenej, mrzutej. Snídám banán, kiwi, hroznové víno, plavat teda dneska zcela určitě nepojedu! Všechno mě bolí….
Za deset minut… Mrknu na rozpis v HK – otevřeno od desíti, v jedenáct už sedím v autě a pálím do města. Dal jsem si 3,3 kilometru ve vodě, sedlo mi to jako prase.
Vylezu ven, chmury ty tam, rozdal bych se láskou. V systému webu sleduju, jak admin opět zpracoval moje psaní, stihnul všechno nahodit a upravit. Chválím v duchu toho chlapce, neb je poklad. Zatímco já mám 1. ledna večír v práci příplatek 100 %, on dělá ve svátek grátis! 😀
Nezměrná spokojenost a štěstí pokračují. Dorazím domů, kde vdechnu slavnostní oběd od manželky, za malý moment půjdu na novoroční setkání do Neulustu, a večer do práce. Už se těším. Říkám si, že si tolik radosti snad ani nezasloužím.
Ba ne, zasloužím! 😀
Docela zavidim 🙂 Ja kvuli zamestnani jsem rad, ze se najim, protoze ty casy mezi smenama jsou akorat na spanek. A ja bych tu vodu potreboval jako koza drbani.. hold prace autobusaka….takze jen tak dal 😊
Péťo, podle mě už to je na olympiádu! Sice nevím, kdy to je, ale to dáš 💪🏻. Můžu Tě tam chodit buzerovat, jako ta paní na plavání, co mě tam potápěla tou dřevěnou tyčí 😂
Koukám, že tyhle gestapacky, jak je nazvala trefně, jako dospělá, kámoška, nebyly jen v Horovicich.