Jednotlivé díly seriálu, jak jsme řekli dříve, budu demonstrovat na jízdě z Pardubic do Hlinska. Dnes zkusím (zjednodušeně) vysvětlit záležitosti kolem návěstidel.
Předchozí díly seriálu: Infoseriál (1): Posun, nebo vlak? // Infoseriál (2): Jízda vlaku // Infoseriál (3): Vysílačka
Jak jsme si řekli v druhém dílu povídání, návěstidlo je prostředek (např. technické zařízení) předávající mi návěst (informaci/pokyn). Já, coby strojvedoucí, se potom touto informací či pokynem řídím. Návěstidlu se neříká semafor! Tohle si zopakujeme ještě několikrát. 🙂
Takže… Jsme na cestě do Hlinska v Čechách, odjeli jsme z Pardubic a máme naladěnou vysílačku. Hned první stanicí na trase jsou Rosice nad Labem. Abych tam mohl s vlakem dojet, musí mi výpravčí dovolit vjezd. Jak to udělá? Na vjezdovém návěstidle rozsvítí návěst dovolující jízdu.
Něco málo teorie
Návěstidla rozlišují předpisy do několika kategorií. V rámci tohoto článku se omezíme pouze na návěstidla hlavní a předvěsti, a to ještě zjednodušeně a stručně.
Hlavní návěstidla rozlišujeme:
- Vjezdová – ohraničují např. stanici a řídí vjezd vlaku do ní.
- Odjezdová – řídí odjezd vlaku ze stanice.
- Cestová – definují jízdu vlaku ve stanici a obvykle se umisťují ve směru jízdy mezi vjezdové a odjezdové návěstidlo.
- Oddílová – definují „hranice“ traťového oddílu.
Předvěsti potom:
- Předvěst vjezdových návěstidel.
- Předvěst odjezdových návěstidel.
- Opakovací předvěst vjezdových či odjezdových návěstidel.
Z logiky věci i názvosloví nejspíš už tušíte, co které návěstidlo dělá. Ale povíme si přesněji o kus dále.
Aby to nebylo všechno tak strašně jednoduché, můžeme kromě výše uvedeného ještě návěstidla rozdělit na ty pro vlak a pro posun. Návěstidla pro vlak poznáme podle barveného rozlišení – jsou u něj červeno-bílé pruhy stejné délky. Návěstidlo, kterým se řídí posun, má dané označení modro-bílé. Kromě toho se ještě návěstidla dále označují písmeny nebo čísly, k čemuž existuje jasný řád, ale tím se teď nebudeme zabývat. Kdo chce, může si vše načíst např. na Wikipedii.
Ilustrační foto: Petr Štefek / Wikipedia
A teď už k věci
Jak jsem řekl výše – abych mohl do Rosic dojet, musí mi výpravčí rozsvítit vjezdové návěstidlo.
Vjezdové návěstidlo si můžete představit jako vrata před stanicí. Ta jsou většinou zavřená. I proto je základní návěst vjezdového návěstidla Stůj! Tedy červená barva. A ten, kdo může vrata otevřít (výpravčí), tak učiní právě rozsvícením barvy dovolující jízdu. Tímto úkonem mi určí, že mohu vjet na jím hájené území (do stanice) a zároveň může i určit, kam až můžu s vlakem nejdále zajet, kde mám přesně zastavit a jakou pojedu rychlostí.
Jedna ze zvláštností při jízdě z Pardubic směrem na Hradec Králové (do Rosic) je, že odjezdové návěstidlo v Pardubicích je zároveň předvěstí vjezdového návěstidla v Rosicích. Cestou už žádné další upozornění či návěst nepotkám.
Totiž – v 99 % případů má každé vjezdové návěstidlo před sebou umístěnou ještě předvěst. Z logiky označení (viz výše) plyne, že jde o návěstidlo, které strojvedoucímu pouze dává informaci o tom, co bude následovat na dalším návěstidle (např. volno, výstraha…). Umožní mu tak v dostatečném předstihu provést úkony nutné ke zpomalení či zastavení vlaku k dalšímu návěstidlu či naopak pokračovat v jízdě bez zpomalení, pokud je na předvěsti volno. Zjednodušeně řečeno jde o jakýsi návěstní „předvoj“.
Z Pardubic jsem odjížděl na dvě žlutá světla. V mé řeči to znamená maximální rychlost 40 km/h a výstraha. Musím tedy myslet na to, že se mnou v Rosicích třeba zatím nepočítají a můžu mít na vjezdovém návěstidle červenou, tedy Stůj!
Po chvilce k němu přijíždím. Že se blížím, mi připomínají tzv. vzdálenostní upozorňovadla. To jsou svislé tabule s trojúhelníky – nejprve tři, pak dva a nakonec jeden (celou sekvenci můžete vidět např. v tomto videu – čas 7:00-8:35). Návěstidlo celou dobu bedlivě sleduji, abych viděl, co mi výpravčí skrz návěst říká a podle toho pokračuji dál. Do stanice Rosice nad Labem.
Zde musím samozřejmě zastavit na místě určeném pro můj vlak. Čili budu brzdit. A jak se s vlakem brzdí? O tom si povíme zase příště.
Další díly: Infoseriál (5): Návěstidla II. // Infoseriál (6): Jak brzdí vlak? // Infoseriál (7): Řízení vlaku
Díky moc, zrovna sedím nad D1 a návěstidla / návěsti jsou téma, takže tenhle článek přišel jako na zavolanou 🙂
Ještě jsi zapoměl na krycí 😉 🙂
Ale nezapomněl. Jen není třeba zahlcovat čtenáře všemi detaily :).
👍
Ehmm.. nechci se mýlit, ale nevím, jestli existují předvěsti ODJEZDOVÝCH návěstidel. Tuhle funkci (pro vlaky projíždějící nebo v případě, kdy odjezdové návěstidlo není vidět v dostatečném předstihu) plní návěstidla cestová, případně vložená (Smíchov, kdysi i Trutnov střed) a samozřejmě návěstidla vjezdová. Mýlím se?
Zdravím – ano, existují, jak sám píšete – vjezdové návěstidlo může být předvěstí odjezdového návěstidla. Informace jsme pro jistotu ověřovali i v knize Železniční doprava, kde je to popsáno, včetně obrazového příkladu :).
:: admin ::
No ale pak to není predvěst, ale vjezdové návěstidlo. Vy máte uvedené predvěsti odjezdových návěstidel jako samostatný druh. Existují ale pouze samostatné predvěsti vjezdových návěstidel a pak návěstidel na širé trati (nejčastěji tedy oddílová). Uvnitř dopraven samostatné predvěsti nejsou, tam jsou cestová nebo vložená návěstidla. Možná se to zdá jako hnidopišství a omlouvám se za to, vím, že tohle je „populárně naučné“ pojednání, ale rozdíl je dost podstatný, protože u žádné predvěsti, na rozdíl od hlavního návěstidla, se nezastavuje.
Rozumím a chápu, na druhou stranu místní text neříká, že jde o samostatný druh či samostatnou předvěst. Pouze o typy předvěstí (i to je v zásadě čerpáno ze zmíněné knihy).
Jde o detail v terminologii, resp. pochopení. Pokud vyhovuje, nechám tu váš komentář jako doplnění, díky :).
:: admin ::
Pokud tedy nemyslíte opakovací predvěsti…