Těžký život + nápad

Jak jsou všechny myslitelné zábavy omezené, nezbývá mi mnoho možností, jak dosáhnout zenového klidu a neprotivit se nařízení politické vrchnosti. Protože jsem se po Covidu a ukončené karanténě necítil stále dobře, věnoval jsem se v rámci rekonvalescence převážně spánku, procházkám, hraní Playstationu a četbě brakové literatury. Jinak jsem nevzal štych.

V žalu a nudě nad trudným životem jsem trošku litoval i mnou nakaženou paní Hopovou, která si luxus neschopenky skutečně nemohla dovolit. I během vysokých teplot, úporných bolestí hlavy a neustávajícího kašle pracovala a distančně vedla výuku skrzevá online techniku. Vysvětlovala mi, že by to za ni díky absenci dalších pedagogů stejně nikdo jiný neudělal a že by s už takhle bitými dětmi novou látku pravděpodobně nedokázala podle osnov dohnat. Do toho psala pololetní vysvědčení a vzdělávala také i naše vlastní děti. Já totiž nedokážu učivo vhodně podat.

Byl jsem jí v těchto těžkých chvílích pevnou oporou a měl díky vrozené vlídnosti opravdu nadstandardní pochopení i pro její občasné výkyvy nálad, ačkoli jsem sám trpěl víc než Hus, neb je stále zavřený bazén.

Dospěl jsem k poznání, že to takhle dál nejde. Vzhledem k jasnému faktu, že se na delší čas s plaváním mohu rozloučit, hledal jsem doplňkovou aktivitu, která by mi dokázala nahradit každodenní dril a drogu, které mi bolestně chybí. Běhání i kolo jsou fajn, ale naneštěstí nedokážou beze zbytku nahradit mechanicky a stereotypně se opakující silovou část, na kterou jsem z vody tolik zvyklý.

Vyplynula z toho zjevná nutnost pořídit domů veslařský trenažér. Znalci tohoto sportu mají v přesném typu a zvolené značce naprosto jasno. Nákup ovšem komplikoval fakt, že podobný nápad měly dávno přede mnou desítky jiných zájemců a vypadalo to, že do léta nic neseženu. Díky náhodě (klasika!) se na mě však usmálo štěstí a já si novou hračku – velkou jako dvě krávy – umístil na čestné místo v opravené garáži.

Protože admin chápal, že po nemoci potřebuji hlavně lásku a dárky, neb je tento blog jeho zlatým teletem, velkoryse mi mimo jiné nabídl aktivaci YouTube Premium ve vlastní rodině. Jako člověk od dráhy jsem sice nedůvěřivý k věcem zadarmo, ovšem při adminových úplatcích dělám výjimku a beru okamžitě (čti bezostyšně) s nataženou prackou nabízenou věc.

Ukázalo se, že klipová hudba bez reklam je ke cvičení na trenažéru velmi vhodným doplňkem a protože v klipech vystupují opravdu pěkní lidé, často s vysportovanými těly, motivují mě zatáhnout za řetěz setrvačníku ještě větší silou. Navíc mohu už i běhat, takže se mi vracejí chybějící endorfiny. Do letních plavek si zkusím tělo ještě kapku vylepšit.

S obličejem bohužel neudělám nic. Neboť jsem mnoho krásy nepobral a jsem v reálu navíc i velký stydlín, s neskrývanou závistí sleduji třeba nádherně přirozený projev kolegy Andyho, který dokáže před kamerou vystupovat naprosto klidně, uvěřitelně a je na něm znát láska k práci.

A protože se mi moc líbilo jeho poslední video s Ivanou z Locomotif, napadlo mě, že bych se mohl nechat inspirovat jeho tvorbou a pozvat ji se žraločím tričkem a s adminem do Pardubic, abych našim čtenářům nabídnul nějakou prémiovou a bonusovou záležitost.

Ilustrační foto: Waldemar Brandt / Unsplash

Přesný plán ještě nemám, ale hrubé obrysy v bodech ano:

• Ivana s adminem přijedou do Pardubic na nádr.
• Natočím je na GoPro.
• Dám jim pár otázek. Budu předstírat zájem o odpovědi.
• Vyfotíme se spolu na památku před Žralokem.
• Admin mi na fotce rozkostičkuje obličej.
• Vymámím díky kombinaci vrozeného šarmu a lítostivosti z věčně usměvavé Ivany tři kusy triček do budoucí soutěže.
• Dám jim pojíst něco prosté, ale čerstvé vesnické krmě bez éček. Pro lidi z měst je to vzácností a reštyky, kam bych je normálně pozval, budou pravděpodobně až do léta zavřené.
• S pláčem se rozloučíme. Oni štěstím, že to mají za sebou. Já smutkem nad nespravedlivým a těžkým fírovským životem.
• Nasednou na vlak a zmizí tam, odkud přijeli. Já pojedu po těch svých kolejích zase dál.

Líbilo by se vám něco takového? 😀

Dodatek admina

Hopa mi podsouval myšlenku, že bych sem mohl něco dopsat. Za mě tedy jen tři věci.

1. Jsem rád, že je mu líp. Už bylo načase.
2. Koupě veslovacího stroje jsem mu otevřeně rozmlouval, protože věšáky na prádlo umí být i levnější. Bil se jako lev a neustále opakoval, že má silnou vůli, která nenechá stroj zahálet. S napětím tedy vyhlížím, jak tato aktivita dopadne.
3. Stran zlatého telete budu muset Hopovi vysvětlit, co znamená pojem nadšenecký a nevýdělečný projekt. 😀