Adminova tyranie

Měl jsem teď mít od webu nějaký čas pokoj.

Vybičoval jsem se minulý týden v záchvatu tvorby k sepsání tří článků do zásoby, protože musím (podle admina) dostát povinnosti jednoho článku týdně. Jelikož jsem zápisky původně psal pouze z nudy, nebo abych na ně nezapomněl, donutit se nyní usednout k tabletu jen tak, mi činí nemalé potíže.

Protože admin (zatím) zatvrzele odmítá návštěvu stránek zpoplatnit, přestože bychom tím oddělili zrno od plev a zůstalo by nám jen pár nejvěrnějších, je nutno přistupovat k tvorbě odpovědně a pravidelně. Ani to se ovšem neobejde bez komplikací.

Jsem nebožák

Mé myšlenky, které se při ťukání písmen na displeji toulají všude možně, jsou značně neučesané. Jejich konotace či ostřejší odstavce s vulgárním výrazivem, které podle mě slouží jako pověstná třešnička na dortu, admin posléze vygumuje a polidští.

Nelíbí se mi to. Chápu, že je to nutné a musí to být. A jsem mu za to skutečně vděčný. Jen se mi v těch jeho úpravách ztrácí určitá bezprostřednost, otisk a punc momentu, protože jsem zapsané původně řekl či cítil jinak.

A je mi ve finále naprosto lhostejné, pokud by snad moje úvahy někoho pobouřily, zarmoutily nebo šokovaly. V ten okamžik bych ve skutečnosti vypálil: „Ty vo*e, tak to nečti, ani sem nelez, já tě přece nezval, ne?“

Zajímavé též je, že když si spolu povídáme neveřejně, směje se mým úvahám velmi často a chápe nadsázku, kterou mu servíruji zcela bez příkras. Jsem od něj ovšem často peskován za drobné lsti či obezličky proti dobrým mravům, které defenzivně svádím na komoušskou výchovu a dělnickou mentalitu.

Bohužel – nejde vyhrát. Tahám za kratší konec.

Mračení

A tak to bylo i minulý týden. Pročítal jsem s potěšením v redakčním systému bezchybně upravené články – zalomené texty, oháčkované a očárkované, bez hrubek, s obrázky, odstavci a dalšími atributy, kterými se při psaní absolutně nezatěžuji. Musí padnout neskutečná porce práce a času, než se z mého původního výtvoru stane to, co vidíte tady.

Na můj dotaz, proč proběhly určité úpravy, mi bylo vysvětleno, co a jak. Akceptoval jsem sdělení, ale nesouhlasně se u něj mračil.

Jelikož jsem ale naučen být v životě pozitivní, uvědomoval jsem si, že po tři pondělky je zajištěno duševní krmivo pro čtenáře a tudíž mohu další čtyři týdny lelkovat a zahálet.

Překvápko

Ve čtvrtek jsem měl jediný den volna v týdnu. To ovšem neznamená, že by se snad strojvedoucí ČD flákal. Nene, jde pěkně do školy, od osmi do jedné. Vyšla nám totiž nová D1 (předpis SŽ) se spoustou změn. A tak jsem usedl s kolegy do lavice a poslouchal lektora, jenž nám přednášel mnoho překvapivých skutečností, které od 1. 7. nastanou. Ovšem pozor – jen nehubuju, některé z nich mi přijdou celkem fajn. 🙂

Já si samozřejmě vstal v 5:25, abych byl v šest ve vodě. V 7:38 jsem umisťoval auto v depu, protože nově rozpr*ané Pardubice neumožní prakticky nikomu nikde zaparkovat, a posléze spěchal do stanice, kde je učebna. V ní jsem si vybalil pomůcky a postupně se účastně objal s kolegy, kteří byli mimochodem velmi dojati a vzrušeni ze změn, kterými nový předpis jen hýří. 😀

A v ten moment mi hodinky notifikací oznámily, že u mě vyšel nový článek. Zcela mimo pravidelný cyklus. O přestávce jsem se vztekle dotazoval admina, proč je devalvována má píle a že tato podpásovka rozhodně není k ničemu dobrá.

Odpověď byla – kromě racionálního vysvětlení – krutá a nemilosrdná. Což tak bývá od začátku naší spolupráce.

Ilustrační foto: Parker Gibbons / Unsplash

Naštěstí nejsem sám

Ovšem bit nejsem pouze já. Potěšilo mě, že se podobná přísnost uplatňuje též na dalšího blízkého člověka z naší železniční rodiny. Aktuálně i on poznává, že ač mu nikdo nemůže upřít nekonečnou pracovitost, při spolupráci s adminem zdejších stránek je nucen přidat ještě víc!

Prostě – musíte se více snažit, pane správče! 😀

Dodatek admina

1. Pokud vám přijde divné, že článek vychází v pátek odpoledne, je to schválně. Já mu dám, futrovat blog líbeznou vatou a nepsat normální články! 😀
2. Stylistické úpravy jsou předmětem svárů často. A nezřídka se přetahujeme v redakčním systému, kdy autor tajně opraví již mnou upravený text a vpašuje do něj drobnou nekalost, protože doufá, že si jí už nevšimnu. Já ji opravím zpět a pak čekám, jestli si toho všimne zase on. A tak pořád dokola.
3. Popírám, že bych kohokoliv do čehokoliv nutil. Pravidelnost je ale základem úspěchu v čemkoli. Jinými slovy – je třeba udržovat dril.
4. Druhý díl Proměn vyjde přespříští týden. Hopo, doufám, že sis tohoto příslibu všimnul a naplníš ho. Už máš ostatně týden zpoždění.
5. Hopův text neberte stoprocentně vážně. Ale už jste snad zvyklí. 🙂
6. Ale jinak se nám spolupracuje dobře!
7. Hezký víkend všem!