Nejen drahou je člověk živ

N

Je naprosto příšerný, že automaticky píšu pouze o kolejích, uvědomil jsem si tuhle s určitou nevolí. Dřívější jankovité odbočky už prakticky vymizely a já si nejsem vůbec jistý, že je to ku prospěchu věci.

Zapsáno: 22. 3. 2025

Dost málo mi záleží na tom, jestli naplním očekávání a nastavené mantinely, které vlastně nemusím dodržovat. Ono je to i nutné. Myslet si, že se bavím jen fírováním, je zcestné. Nutnost umět vypnout a odpojit se od železnice je v rámci duševní hygieny nutnost. To platilo v uplynulých měsících, kdy jsem se poctivě učil a věnoval přípravě na velká kola.

Moc jsem nezmiňoval, že se tedy účastním a věnuji i stavbě domu, která se pomalu překlopila z hrubé stavby do interiérových realizací. Očekává se, že budu do některých technických řešení významně promlouvat. Neodehrává se totiž vše bez problémů, ovšem lidi se znalostmi a zkušenostmi jsou mi významnou oporou.

Moc rád bych na jednom příkladu ilustroval, jak náročné může být zhotovení střechy. Ačkoli jde na první pohled o jednoduché áčko, na kterém není co zkazit.

Další věc, u níž jsem významně přicmrndával, byla operace „revitalizace rybníka“. Od samého začátku jsem fotil, nahrával, zapisoval, pomáhl a glosoval úsilí všech, kteří jsou pod tímhle monstrózním dílem plným poctivé a tvrdé práce podepsaní. Rád bych tento počin ukázal a zvěčnil navždy jako důkaz nebo vztyčený prostředníček pro všechny žvanili, líné ku*dy a oportunisty, kteří se spokojí s tím, že to nejde.

Též se mi v uplynulém čase dobře dařilo domlouvat hosty na rozhovory. Ty budu nejspíš realizovat uz s obrazem, neboť tuctovost a nezajímavost mého vzezření je již ověřena.

Bez dohledu

Nesmím též opomenou mou zdejší pravou ruku. Neměl jsem dost času na to, abych admina otravoval a obohacoval jeho život železničním vzrušením, což vedlo k tomu, že začal hledat povyražení v pochybných nákupech a investicích do věcí za částky, z kterých by většině čtenářů šla hlava kolem.

Napsal totiž:

Včera jsem dorazil k mojí nový zubařce. Naprostá ledová sfinga, neosobní, odtažitá, drahej provoz. Sličná a stylová influencerka pod 30, co chodí s ještě studenějším a výkonnějším influencerem. Nejlevnější věc na ní je možná tak LV pásek nebo chlupatý pantofle (nejspíš z Prady).

 

Za posledních pár návštěv byla velmi stručná (dobrý den, posaďte se, teď to bude bolet, hotovo, máte dotazy?, účet zde, na shledanou), nicméně včera jsem si sedl vedle ní, abychom prodiskutovali zákrok. Najednou se zarazila, slyšitelně a zhluboka nadechla a pak se na mě s úsměvem otočila a povídá: „Pěkně voníte.“

 

RG, p**o! 😀

 

A od tý chvíle se mnou vesele konverzovala a házela vtípky celejch 40 minut. Tedy až do chvíle, kdy jsem jí po skončení procedury řekl, že mi její filcový důchodky přijdou dost roztomilý. To se jí do očí vrátil chlad severskýho řezníka.

 

Na toho už ani RG nestačil 😀

To se mi líbilo moc. Představoval jsem si tu fiflenu z Pařížský jako ten typ ocelový a sebevědomý m*dny, která ani neví, že existují lidi u dráhy, s nimiž se její bublina nikdy neprotne, neb lidi jako ona asi vlakem do kolbenky nejezdí.

Admin, kterého tento dílčí úspěch povzbudil, vyndal z peněženky další tisícovky a zakoupil nový testovací set voňavek, který měl nejspíš uspokojit jeho touhu po hledání absolutní dokonalosti. Napsal na něj dokonce obsáhlou recenzi, která se mi líbila natolik, že ji musím vystavit i zde:

Původně jsem zamýšlel napsat něco málo aspoň k těm vůním, které se tváří aspoň trochu normálně. Bohužel ovšem, podobně jako u setu ze Švédska, se dostavila nanicovatost a otrávenost z celkového dojmu, která mi vzala z plachet chuť „recenzi“ tvořit.

 

Že něco voní naprosto příšerně, fajn. Že něco voní vcelku přijatelně, taky dobrý. Že v celym setu 13 vzorků není ani jedna „pecka“, budiž. Ale co mě naprosto vysírá, je prvoplánová snaha šokovat nebo se odlišit za každou cenu, která z téměř každý vůně trčí jak vztyčenej prostředník.

 

Namíchám si úplně běžnou voňavku, která voní stejně jako osmdesát jinejch. Co s tím, jak ji vylepšit? Už vim! Dám do komína lehce nahnilýho jelena, zatopim koksem měsíc uleželym v koňskym hnoji, pořádně mršinu zaudím, pak ji sundám, seškrábu z ní saze, vyvrhnu, hodim do formaldehydu, smíchám všechno dohromady, naředim a přidám pár kapek tohohle sirupu do voňavky. A je to, epická niche vůně s „kulturním dědictvím“ je na světě! No ale WTF?!

 

Čím víc jsem sadu procházel, tím víc jsem byl naštvanej. Když pominu extrémy z nejmladší kolekce, tak v podstatě každá vůně je relativně použitelná. Dokonce jsem našel dvě, který jsem nasával dýl a říkal si, že nejsou vysloveně špatný. Potíž je ale opakovanej dojem levný chemie, kterej se rozvine po cca 30 minutách u každýho vzorku. Tj. maximální rozjezd s totální megaexplozí, která zahltí smysly a šokuje, aby se po půl hodině všechno ustálilo na těkajících molekulách z výrobní linky Spolany. 🙂

 

Plus, jak jsem psal výše, nepochopitelný mix nesourodých věcí. Když to voní zeleně a květinově, někdo do toho vrazí flašku strojního oleje. Ušlechtilá vůně pro gentlemana v tvídovym obleku? Přidáme uzenej salám a trochu jalovce z guláše. Nasládlá květinová růže pro elegantní večer? Flákni tam kadidlo a trochu opocenejch chlupů z podpaží. A tak dále a pořád dokola.

 

Myslím, že tam byl vzorek, na kterej jsem se těšil díky popisu nejvíc. Obsahoval totiž rez/korozi/hrdzu, což je ingredience těžko představitelná. A fakt že jo – vůně není tak strašná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pokud jste někdy byli na exkurzi např. v ČKD, popř. ve Vítkovicích nebo lokomotivních dílnách a šli halou se soustruhama, jeřábama, s všudypřítomnejma mazivama, šponama, vajglama na zemi a zpocenejma frajerama v montérkách, tak budete přesně vědět, jak tahle vůně vypadá. Fakticky z ní čiší kov, strojní olej, rez, trochu štiplavý kyselosti a zauzenejch rybiček. K tomu pár dalších přísad mimo industriální prostředí.

 

Je to zvrácený, vtipný, ale že bych si to na sebe vylil třeba před randíčkem? Nebo před divadlem? Prostě to nedává smysl a člověk se ptá – proč?

Je možné, že jsem vám dnes ukázal nové obzory. Jsou totiž důležité i pro mě. Už dávno jsem totiž přišel na to, že nejen dráhou je člověk živ. Jo, a admin zmíněnou sadu vzorků prodává. Klidně si napište o cenu, jistě bude příznivá. (Už je pryč. – pozn. admina)

Admin nadšeně testuje vzorky voňavek. Zdroj: AI

Příště, abysme to udělali krapet zajímavý, dáme ten rybník… 🙂

Komentář: 1

  • Bomba! Admin zkrátka ví, že zážitek musí být intenzivní, nemusí být nutně pozitivní 😀 .

Vítejte na blogu o zážitcích a příhodách strojvedoucího Českých drah.

Texty zde jsou ryze subjektivní. Občas vtipné, jindy kritické, často vysvětlující. Čas od času i nekorektní či hrubšího charakteru. A nejen o železnici!

Snad se u nich budete bavit podobně jako autor, který je sepisuje.

Činnost webu můžete podpořit jednorázovým příspěvkem, pokud se vám tu líbí 😊.

Archivy

Kontakt