Stalo se: 11. listopad 2017
Včerejší zážitek. Stahovali mě s vlakem pozdě k peronu, ten už plný čekajících lidí, jen asi tři minuty do odjezdu. Chtěl jsem se dojít ještě vyčůrat, otevřu dveře, proti jde vlakvedoucí s kufrem. Bylo jí asi tak 40, možná 45 let.
„Jestli chcete, tak si ho tam můžete dát,“ nabízím a myslím samozřejmě kufr na stanoviště. Nemá si ho jinak kde zamknout
A frajerka:
„Jo, já si ho tam dám moc ráda, už sem ho tam neměla dýl než rok.”
Byl jsem zaskočenej:
„Jee, no to nevím, dyk za 2 minutky odjíždíme.“
A ona:
„To nevadi, já budu hned!“
Vypadala asi takhle, foto je ilustrační:
Velmi pozorné oko si asi všimne, že obličej na fotografii odněkud zná, možná z vlaku.. 😀
Abych předešel dohadům, je to geniálně a pracně vytvořená fotomontáž, kdy jsem využil tvář Claudie Schiffer a prakticky nezjistitelně ji počítačově umístil na cizí tělo. Mám v rukavu další dovednosti, časem je odhalím.
A jak dopadla reprezentace cechu strojvedoucích?