Přinášet osvětu lidem vzdělaným a trochu namyšleným, kteří žijí pocitem, že lidé ze vsi volí Babiše nebo komouše a neměli by tedy příliš hovořit do chodu věcí, mě svým způsobem baví.
Zapsáno: 26. 10. 2024
Směju se spokojeně jejich povýšeneckému přezírání, neboť mám za to, že prostě nechápou volbu a smysl konání. Tu dělnickou prostotu a spokojenost, která manuálně pracujícího může naplňovat.
Sám nejsem žádný myslitel a velmi dobře to vím. Smířil jsem se se svým limitem, nevadí mi a vlastně ani netrápí. Neubráním se nicméně občas hloubavému přemýšlení. Uvažuji, zcela hypoteticky, zda bych byl spokojenější, kdybych byl chytřejší. A jestli mi vlastně tou „prostoduchostí“ nedal pánbůh tu největší odměnu. Dokážu se radovat z maličkostí a věcí, které jsou pro někoho nepochopitelné anebo zcela nicotné. Já si je užívám a miluju je.
Dřevo
Ačkoli jsem neuvěřitelně líný a pohodlný, vyrábět a chystat palivové dříví je pro mě absolutní relax. Na první pohled to může nezasvěcenému připadat jako nesmysl, ale v několika článcích (tady, tady taky, i zde a tady též) jsem to zde už popisoval. Proto když se u nás zastavil děda s babičkou, manželčiny rodiče, s nabídkou, že jsou nad jejich bydlištěm ke skácení uschlé jasany, můj mozek začal okamžitě spřádat plány, jak by se věc nechala poladit.
Všimněte si prosím, že píšu babi a děda, nikdy v životě jsem jim neřekl tchán a tchýně. Neskutečně si jich vážím. Úcta a obdiv vůči nim jsou nezměrné, jsem jim neskonale vděčný. Nejen za to, že mi darovali dceru ke každodennímu užívání. Ale cítím z jejich strany laskavost a zbožňuji je za to, že respektují všechny moje vady. A že jich teda je…
Můj pobratim Pajda, věrný druh v mnoha operacích, na které sám nestačím, je uvyklý a ochotný. Díky nutnosti být k dispozici kdykoliv a na cokoliv (od staveb domu, převozu opilých hostů z natáčení podcastů a dalších nepublikovatelných peripetií) ho bezostyšně využívám. Jeho obsluha nakladače, nákladního vozu a ohromná síla, se mi jevily jako klíčové. Proto jsem si objednal jeho služby na celý čtvrtek pouze pro sebe.
Sladit totiž faktory, abych nebyl v práci, aby byly stroje doma, aby vyšlo počasí a aby mohl děda s babi a zároveň i Pajda, se zadařilo podezřele snadno!
Jedem
Šlo se makat od brzkého rána. Já, tuše, že bych mohl být odpoledne totálně unavený, jsem si vstal opětovně o trochu dřív, abych si ještě za tmy odběhnul trénink a odvesloval kilometry. Zarachocení náklaďáku vyšlo akorát. Čau Pajdo, jedem!
Samotná práce na místě byla koncertem a bylo mi skoro líto, že ji nikdo nevidí. Děda pokládal uschlé a popraskané stromy k zemi jeden za druhým. Nakladač je odtahoval na louku. Potěšilo mě, že z daleké Prahy přijel za prací i manželčin bratr, který jest mocným dříčem a maká jako ďas. Když v jednu chvíli kvičely v ječivém staccatu 3 Stihl pily a jedna Husa s osmdesátkou lištou, rozesmál jsem se spokojeně s vědomím, že práci na bůhvíkolik dní zvládneme během pár hodin.
Klíčovým a rozhodujícím faktorem, který naboostoval naši činnost, byl nakladač. Dodnes se kaju nad pochybnostmi, které jsem před jeho nákupem projevoval. Nezdálo se mi, že by tenhle vehement mohl být k něčemu dobrý. Mýlil jsem se velmi! Hned měl na sobě vidle na klády, hned čelní lžíci na převoz špalků řezaných na 32 cm, plus vytahování kmenů na volné prostranství zvládal levou zadní.
Emoce
V mezičasech, kdy se odváželo nadělané dřevo, jsem seděl jako jednoznačně nejméně užitečný člen pracovního komanda s babičkou na pařezu, který se už nevešel. Kousal jsem do nejdokonalejšího obalovaného řízku, kterým mě rozmazluje, mhouřil jsem oči proti podzimnímu sluníčku, upíjel matonku s granátovým jablkem a bylo mi moc dobře. Úplně jsem si toužil schovat tu esenci spokojenosti a uvolněnosti do skleničky, abych se z ní mohl přiživit, až zas budu nadávat, jak všechno stojí za víte co…
Může se to zdát jako náhoda. Že to nesouvisí. Ale ve stejný den, ve stejný čas, kdy jsem si otíral mastnou pusu, tedy v 15:15, přesně před 19 lety, jsem o deset kilometrů dál viděl poprvé naživo svou budoucí manželku. Tenkrát v Chrasti jsem byl se svým sportovním Škoda Garde, na sobě hadry Replay a džíny Diesel v limitované edici Black Gold s ručně cákanými efekty, které převyšovaly cenu vozu, a pozoroval na první pohled nesmělou dívku, která se chovala cudně a stydlivě. Tenkrát mě ani nenapadlo, že bych za ni měl být někomu vděčný. Obecně mi tehdy spousta věcí nedocházela….
Realita
Dnes už je sobota, klády před barákem, Pajda mi pomáhá, já řežu, štípu a rovnám. Nejsem v práci, mám volno a je mi dobře. Zvláštní. Nejsem chytrý, ani pracovitý a už vůbec ne pohledný. Ale jsem s tím, co dělám a jak se mám, nadmíru spokojený.
Babišovi nebo komoušům navzdory.
