Někdy se mi nechce psát. Třeba dneska. Admin mi právě před chvílí vysvětloval, že moje rozvleklé úvody jsou zbytečné a nepodstatné. Polknu jedovatou invektivu, kterou bych mu normálně odvětil, neboť dnes jich bude v textu požehnaně.
Vandalové
V
Napětí až do konce
N
Jeden netradiční článek psaný dvěma autory. 🙂
Nic
N
Dnes tady původně nemělo být nic. Uvažoval jsem, že psaní na nějaký čas utlumím. Co jsem o fírování říct chtěl, jsem už dávno řekl a není nutné tady dále ztrácet čas. Navíc postupný pokles reakcí pod články je hmatatelný a souvisí s momentální náladou ve společnosti. Nikdo nereaguje, nechce se projevit, moc práce, lepší prostě mlčet.
Třikrát důchodci
T
Posledně jsem zmiňoval, že se některé věci mění k lepšímu. Navíc se díky dlouho nepoznaným dvoudenním volnům dramaticky zvyšuje má láska k práci. Začínám do ní zase chodit rád.
Proměny (3) – láska ve fironu
P
Pátek a sobota
P
Když jsem se dnes večer vrátil po denní směně domů, přivítala mě tichá domácnost. Žena sbalila děti a odjela k rodičům. Sedím tu smutný, opuštěný jak kůl v plotě. Pocit, že je to všem úplně ukradený, mi na duševním klidu nepřidává. Ale mohl bych si zkusit alespoň něco napsat. K vlakům.
