Fírování je práce plná zážitků. U takových si vždy říkám, že pestrost oblastí, které se kolem drážních reálií točí, je prostě náramná. A jsem rád, že se při jejich vyprávění vlastně mohu opětovně vrátit k radosti a smíchu, které přinesly.
Údobí bez zajímavostí občas střídají dny nabité zážitky, mnohdy i pikantními. Podělím se o dva takové z uplynulých týdnů, neboť ukazují, že kovaného matadora může stále něco překvapit.
Vytvářet pokračování něčeho je ošemetná věc. Obvykle platí, že druhý a další díl bývá horší a odradí případné zvědavce, kteří natěšeně vyhlížejí ohromující věci. Výhodou je, že u mých zápisků nelze mít přehnaná očekávání. Tím jsem uvolněn ze strachu či trémy.
Že není kdy odpočívat, je fakt. Jestli to bude v důchodu lepší, netuším. Zaznamenal jsem při monitoru internetu zprávu, že vybrané profese s náročnou klasifikací by měly odcházet na odpočinek dříve.
Skoro se stydím. Je pondělí ráno a já přicházím do práce o víc jak hodinu dřív. Plýtvat vzácným volnem a dávat ho jen tak grátis, by bylo chybou, která se mi v budoucnu může vymstít.
Po návratu z jarních prázdnin se můj nástup do práce nečekaně zkomplikoval.
