Zapsat si jen pár notiček a vytvořit povídání z ničeho – to mi problém nečiní. Je nutno samozřejmě dodržet zadání, aby to bylo aspoň trochu vlakový, možná trochu o mně, aby tam bylo i něco k úvaze pro zájemce o mozkovou činnost… a taky je prima, když je v textu nějaká sranda.
Jelikož už jsou letní vakace téměř v plném proudu a chmury z posledních článků by mohly v nepravidelném čtenáři vybudit dojem, že jsem zatrpknul, obrátím nyní své pomyslné pero k zapsání lehčího textu, kde nevystupuji v hlavní roli.
Pokračování prvního příběhu o tom, jak jsme s adminem vyrazili do Německa za zábavou.
Květen je mimořádně plodný na zážitky a umožňuje mi sepisovat události, které rozhodně nejsou běžné.
Jak stárnu a ubývá mi sil, uvědomuji si, co všechno jsem v životě nezažil. A tak se snažím víc než dřív, abych vykročil z bezpečné bubliny, v níž se dlouhodobě pohybuji.
