„Máš to třikrát za třicet,“ dí výpravčí po večerním příjezdu do Brodu, zatímco mi podává všeobecný rozkaz. Zdánlivě zvláštní informace se po pohledu na papír okamžitě vyjasňuje. Tři pomalé jízdy, které během trasy do postele potkám, mají právě zmíněnou rychlost.
Protože se výměna Lišek za Reginy dotáhla do zdárného konce a mám za sebou odježděné léto, dovolím si provést srovnání mezi oběma jednotkami. Jedná se o názor můj a tudíž subjektivní, čili je vcelku pravděpodobné, že se s někým neshodnu.
Když mám někdy pochybnosti, zda jsem schopen psaním o práci předat svoje prožitky, znejistím. Souvislost s pochopením mých myšlenek je pouze jedna část obav. Tu druhou, mnohem více schovanou, trápí vědomí, že je velmi malá pravděpodobnost, že by někdo uvažoval stejně.
Mám dovču. 🙂
Někdy si říkám, že vypisování niterných úvah a těžko přenosných pocitů je pro čtenáře zbytečné. I když se vyjadřuji květnatě a detailně, těžko může chápat pochybnosti, které mnou často cloumají.
První část prázdnin mizí pomalu v zapomnění. Než se tak stane, doplním do deníčku několik poznámek, které by jinak odvál čas.
Kdo čeká něco od kolejí, musí hledat jinde, např. zde.
