Když mám někdy pochybnosti, zda jsem schopen psaním o práci předat svoje prožitky, znejistím. Souvislost s pochopením mých myšlenek je pouze jedna část obav. Tu druhou, mnohem více schovanou, trápí vědomí, že je velmi malá pravděpodobnost, že by někdo uvažoval stejně.
Mám dovču. 🙂
Někdy si říkám, že vypisování niterných úvah a těžko přenosných pocitů je pro čtenáře zbytečné. I když se vyjadřuji květnatě a detailně, těžko může chápat pochybnosti, které mnou často cloumají.
První část prázdnin mizí pomalu v zapomnění. Než se tak stane, doplním do deníčku několik poznámek, které by jinak odvál čas.
Kdo čeká něco od kolejí, musí hledat jinde, např. zde.
Letos je léto jiné. Po dlouhých a neveselých trápeních nyní v Pardubicích prožívám poklidný drážní život, který mi mega vyhovuje.
Není tedy úplně bez vln a bouřek, což budu demonstrovat na dvou kolejových situacích, od kterých se posléze podíváme i jinam.
Na úvaze, čím bych se živil a jak vydělával, kdybych nebyl strojvedoucím, jsem si v poslední době několikrát zapřemýšlel.
